“Eki jyl qorqytqan”: BQO jáne Qostanaı oblysynda býllıng jasaǵan balalardyń ata-anasy jazalandy

Foto: ashyq derekkóz

Batys Qazaqstan jáne Qostanaı oblystarynda aýlada jáne mektepte buzaqylyq jasaǵan eki jasóspirimniń ata-anasyna qatysty sýdıalar sheshim shyǵardy. Bul týraly qandastar.kz Stan.kz aqparat agenttigine silteme jasap habarlaıdy.

Oral qalasynyń ákimshilik quqyq buzýshylyq ister jónindegi mamandandyrylǵan sotynda 10 jasar G-ny qorqytyp, aqshasyn tartyp alǵan 13 jasar R-dyń anasyna qatysty ákimshilik is qaraldy.

BQO sotynyń baspasóz qyzmetinen málim etkenindeı, R-dyń anasy sotta balasynyń G-ny uryp-soqqanyn, ulymen sóıleskenin jáne qorlaýdy joqqa shyǵarǵanyn rastady.

G-nyń anasynyń aıtýynsha, ulyn qorqytý áreketi 2 jylǵa jýyq ýaqytqa sozylǵan, balasy qorqyp qalǵan, uzaq ýaqyt boıy ózin qorqytqan balanyń atyn aıtpaǵan. Ol tatýlasýdan úzildi-kesildi bas tartty.

R-dyń qorlaý faktisi sot zalynda ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly hattamada belgilengen mán-jaılarmen, jábirlenýshiniń aryzymen, kýálar men kýágerlerdiń jazbasha túsiniktemelerimen jáne istiń basqa materıaldarymen rastaldy.

QR Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodeksi “Býllıng, kıberbýllıng” baby boıynsha jaýaptylyq eskertý jasaýǵa nemese 10 AEK mólsherinde aıyppul salýǵa ákep soǵady.

«Sot R-dyń anasyna ákimshilik jaza taǵaıyndaý kezinde onyń asyraýynda kámeletke tolmaǵan úsh balasy baryn, jumysynyń joqtyǵyn jáne turaqty tabysynyń bolmaýyn, jaýaptylyqty aýyrlatatyn mán-jaılardyń anyqtalmaǵanyn eskerdi. Sot R-dyń anasyn kodekstiń 127-2-babynyń 1-bóligimen kináli dep tanyp, oǵan ákimshilik jaza – eskertý taǵaıyndady. Qaýly zańdy kúshine engen joq», – dep habarlady vedomstvodan.

Dál osyǵan uqsas jaǵdaı Qostanaı oblysynda tirkelgen.  B.Maılın atyndaǵy aýdandyq sotynda ÁQBtK-niń 127-2-babynyń 3-bóligimen osyǵan uqsas ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly is qaraldy. Qyzǵa býllıng jasaǵan kámeletke tolmaǵan balanyń ata-anasy jazalandy.

Mektepte jasóspirim oqýshy qyzdy júıeli túrde qorlap, qorqytyp, kelemejdegeni anyqtaldy.

Sotta S-nyń ákesi óz kinásin tolyq moıyndap, ulymen bolǵan áńgimeni baıandady.

Ata-anasyna balasynyń jónsiz minez-qulqy týraly buǵan deıin de aýyzsha eskertý jasalǵanyn eskerip, sot 25 myń 800 teńge aıyppul saldy.

Qaýly zańdy kúshine engen joq.

Eske salaıyq, buǵan deıin Shyǵys Qazaqstanda jasóspirimder oqýshy qyzdy uryp-soǵyp, keshirim suraýǵa májbúrlegenin jazdyq. Oqýshyny bopsalap turǵan úsh qyzdyń biri vıdeo túsirip tur. Qalǵan ekeýi temeki tartyp, qyzǵa aýzyna kelgenin aıtyp, til tıgizdi.